LODIVOD

1. Rána ospalý, už nespočítáš hříchy nocí včerejších,
Co podepsali, svou krví neznabozi, věcí vezdejších.
Snadno necháš padnout zemskou tíž,
nikdo neví, kolik nocí bdíš.

Ref.: Na rukách ti z vlastních žil, splétá pavouk pavučinu,
lepší než být pod lavinou, je jen vzletný pád,
Snad ti zbývá trochu sil, abys vyšel z polostínu,
zbloudilí snad nezahynou, když se budou bát.
Tak co ti mám přát.

2. Jak přívaly vod, jsou tvoje prázdná slova stokrát omletá,
špatnej lodivod, a bouře vratkou loď o skály rozmetá.
Noční můry spí ti na řasách, když ti mám přát,
tak ti přeju strach..

Ref.: Na rukách ti z vlastních žil, splétá pavouk pavučinu,
lepší než být pod lavinou, je jen vzletný pád,
Snad ti zbývá trochu sil, abys vyšel z polostínu,
zbloudilí snad nezahynou, když se budou bát.
Tak co ti mám přát.